Nestíhám, najdu si zaměstnance. Ale…

Nestíhám, najdu si zaměstnance. Ale…

„Někoho zaměstnávat, to je ještě těžší, než začít podnikat.“ Také se vám tohle honí hlavou? A co to pro vás vůbec bude znamenat finančně, všechny ty odvody, daně? O to se s vámi chci dnes podělit. Krok za krokem, abyste věděli, co vás čeká, a administrativa s tím spojená pro vás nebyla překážkou.

Já mám kolegyni teprve od letošního roku a musím říct, že jsem z toho nadšená. Našla jsem spolehlivého člověka hned napoprvé (jak se mi to povedlo, o tom víc příště) a z delegování mám opravdu radost. Přináší mi to víc času na to podstatné v mém podnikání.

Důležitý krok je připustit si, že nemůžete nebo nemusíte úplně všechno dělat sami. Získáte prostor na činnosti, které vás opravdu těší. Možná díky posile budete mít čas na posun vašeho podnikání. Zkrátka na to, v čem jste opravdu dobří. Zdlouhavou rutinní administrativu můžete naučit někoho, koho zas baví třeba vytvoření přehledu nebo balení zboží.

Když chcete někoho zaměstnat

Co vás tedy čeká, pokud budete mít nějaké zaměstnance? Když nemáte přímo nějakou provozovnu, kde potřebujete člověka na plný pracovní úvazek, většina z vás sáhne první po brigádnících. Většinou uzavřete dohodu o provedení práce.

V případě, že je dotyčný už zaměstnán i někde jinde, většinou u jiného zaměstnavatele podepsal tzv. růžové prohlášení, takže pokud se jeho odměna vejde do 10 tis. Kč měsíčně, budete mu z domluvené (hrubé) mzdy odečítat srážkovou daň a dostane vyplaceno o 15 % méně.

Co se týká mzdy, většinou už víme o existenci její minimální výše. Je však dobře hlídat si i tzv. zaručenou mzdu. Ta zohledňuje také složitost, náročnost a odpovědnost práce. Pokud váš brigádník, třeba prodavačka, pracuje s hotovostí, má mít sazbu na hodinu již vyšší, než je minimální mzda.

Vysoká zaměstnavatelská

A na kolik vás „přijde“ zaměstnanec na hlavní pracovní poměr? Pamatuju si, jak někteří pedagogové kdysi dávno zvedali oči v sloup, že ta dnešní mládež není vůbec vybavena do života – že ani neví, jak si třeba spočítat čistou výplatu. No, přiznejme si, že pokud nejsme mzdová účetní, tak to nevíme ani jako zaměstnanci. Také jsem dřív neměla ponětí, jak se to počítá. Nepotřebovala jsem to. Stačila „kalkulačka“ dostupná všude na internetu.

Tak si teď povíme, co už nám kalkulačka neukáže, tedy, co za tím je. Kolik dotyčnému přijde na účet v porovnání s tím, co vše budete muset zaplatit vy jako zaměstnavatel, pokud někoho zaměstnáte na hlavní pracovní poměr. Výpočet mzdy a jeho srozumitelné vysvětlení je jedna z činností, která mě velmi baví. Ukážeme si teď, jak na to.

Vycházíme vždycky z hrubé mzdy. To je i údaj, který jako zaměstnavatel uvádíte například do inzerátu apod. Zaměstnavatel z hrubé mzdy vypočítá a hradí zdravotní a sociální pojištění a zálohu na daň za dotyčného zaměstnance. Zaměstnanec má tedy díky zaměstnavateli před úřady vyřešené „vše důležité pro život“ a nemusí se o nic starat sám.

Jde o 6,5 % z hrubé mzdy = sociální pojištění, a 4,5 % z hrubé mzdy na zdravotní pojištění. Dále se vypočítá záloha na daň z příjmu (princip výpočtu viz dále), a tyto tři položky odečteme od hrubé mzdy. Výsledkem je čistá mzda, která zaměstnanci přistane na účtu.

Sociální a zdravotní pojištění je jakoby rozdělené na dvě části. Tu první strháváme z hrubé mzdy zaměstnanci, jak jsem právě nastínila. Druhá část je tzv. pojistné hrazené zaměstnavatelem. Vypočítáme 24,8 % z hrubé mzdy – to je sociální pojištění „hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance“. A 9 % je zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. Tyto částky již nejsou zahrnuty v hrubé mzdě, ale zaměstnavatel je povinen je zaplatit, jakmile někoho zaměstnává na hlavní pracovní poměr.

Jak vidíte, pokud si přečtete inzerát s uvedenou hrubou mzdou, vám jako zaměstnanci se od ní vlastně odečítá docela malá část (6,5 % a 4,5 %) v porovnání s náklady, které „na vás“ má váš zaměstnavatel – 9 % a 24,8 %. Tyto kompletní náklady zaměstnavatele se označují jako superhrubá mzda.

A co ještě naše záloha na daň? Už od roku 2008 máme v ČR nastaven systém té již zmíněné superhrubé mzdy. Neboli stát chce, aby zaměstnanci tu laskavost, že za ně platí zaměstnavatel ty vysoké odvody, aspoň zdanili. Takže vezmeme tu superhrubou mzdu (hr. mzda + 9 % + 24,8 % čili hr. mzda * 1,338), výsledek zaokrouhlíme na stovky nahoru a z toho vypočítáme 15 %.

Tím ještě nekončíme. Většina zaměstnanců má nárok minimálně na slevu na dani za poplatníka (neboli „sama na sebe“), proto z vypočítané částky ještě odečteme tuto slevu, která měsíčně činí 2070,- Kč. Teď už máme konečný výsledek, kterým je záloha na daň. (Neuvádím zde jakékoli jiné slevy na dani – jde o představení základního principu.)

Čistou mzdu tedy získáme odečtením 6,5 % a 4,5 % a vypočítané zálohy na daň po odečtení slevy. To pošle zaměstnavatel na náš účet.

Zaměstnavatel zaplatí na naší zdravotní pojišťovnu 4,5 + 9 % zdravotního pojištění. Na správu sociálního zabezpečení pošle 6,5 + 24,8 % sociálního pojištění. A na finanční úřad naši zálohu (po odečtení slevy). Všechny tyto sečtené částky dávají dohromady superhrubou mzdu. To je celkový náklad zaměstnavatele na zaměstnance.

Teoretické znalosti se budou hodit každému, kdo se stane zaměstnavatelem. Ale počítat si to sami asi nebudete chtít… Mzdová účetní vám velmi zjednoduší život a přinese klid na duši. Pokud vás zajímají služby mzdového účetnictví, které poskytuji přímo já, neváhejte se se mnou spojit: ucetnijahodova@gmail.com.

• Služby v oblasti mzdové a personální agendy
• Všechny úkony při nástupu a výstupu zaměstnance
• Příprava veškerých pracovněprávních dokumentů, roční přehledy pro ČSSZ, zdrav. pojišťovny atd.
• Součinnost při kontrolách příslušných orgánů (FÚ, ZP, ČSSZ), zastupování před úřady
• Mzdové poradenství