Jak začít podnikat – to nejdůležitější z byrokracie

Jak začít podnikat

S podnikáním je spojeno tolik pozitivních myšlenek. Svoboda. Být svým pánem. Dělat, co mě baví, a ještě tím pomáhat lidem okolo sebe. Nemít šéfa. Finanční svoboda. Já můžu jen souhlasit. V současné době jsem zaměstnána na poloviční úvazek a to, že jsem na volné noze aspoň z půlky, mi řadu těchto pozitiv skutečně přináší.

Můj obor jak v zaměstnání, tak na volné noze, jsou daně a účetnictví. Setkávám se tedy s mnohými z vás, kdo si přejí do tohoto vlaku také naskočit. Ale už na prvních osobních konzultacích se často vynoří strašák č. 1: složitá administrativa. Nevím, co udělat, když chci začít podnikat. Nevím si rady s papírováním a úřady. Co mě bude podnikání „stát“?

Zálohy na sociální a zdravotní pojištění OSVČ

Většina lidí tuší, že u podnikání musí řešit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Z dotazů mých klientů však často cítím, že tápou, proč vlastně. Zkusím vám to vysvětlit tak, abyste chápali souvislosti.

Co MUSÍM udělat, když chci začít podnikat

Moje babička vždy říkala, „Nic nemusím, jenom umřít.“ Já bych doplnila, „a platit daně“. Stát totiž po každém chce hradit aspoň zdravotní pojištění. A pokud máte příjem, tak i sociální pojištění a daně. Když jsme zaměstnaní, máte „automaticky“ dodržené, že je za vás ze zaměstnání odvedeno sociální a zdravotní v alespoň minimální neboli nejnižší možné povinné částce.

Jakmile jste OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná), musíte si toto vše zajistit vy sami. Už to není řešené přes vašeho zaměstnavatele. Proto se se zahájením podnikání přihlašujete i na zdravotní pojišťovně a Správě sociálního zabezpečení jako OSVČ, a následně musíte začít platit zálohy, a to v té nejnižší možné povinné částce, tzv. minimální zálohy. V současné době to je téměř 5 tis. Kč měsíčně.

OSVČ vedlejší

Můžete však také začít podnikat pozvolna. Například při zaměstnání nebo třeba během rodičovské dovolené. V obou těchto případech (ale nejen) jste považováni za OSVČ vedlejší.

Jste-li kromě OSVČ také zaměstnáni, pak i u polovičního úvazku je povinně dodržen systém, aby za vás bylo ze zaměstnání hrazeno sociální a zdravotní pojištění aspoň v té nejnižší možné povinné (neboli minimální) částce. V případě rodičovské dovolené jste zase jakoby „chráněna“ z pohledu státu a ty minimální částky nejste povinna platit. Platíte jen podle vašeho skutečného zisku. OSVČ vedlejší jste také například máte-li nárok na důchod, atd.

Jakmile se na vás tedy vztahuje podmínka, že jste OSVČ vedlejší, pak u příjmů z podnikání můžou nastat dvě varianty:

var. 1 – vyděláte ze SVČ jen něco málo = řekněme například 10 tis. ročně: pak z toho zaplatíte jen velmi nízké sociální a zdravotní, jen adekvátně tomu výdělku (10000 * 13,5 %  zdravotní a 10000 * 29,2 % sociální ZA ROK – a vaše měsíční zálohy budou děleno 12 – ale to je jen pro ilustraci, ten výpočet není přesně takhle správně).

Vidíte, že z té vedlejší činnosti neplatíte ty minimální zálohy – v současné době téměř 5 tis. Kč,- – a to proto, že to povinné minimum už máte řešené přes své zaměstnání (příp. na rodičovské po vás minimální zálohy nejsou požadovány).

var. 2 – vyděláte z podnikání mnohem víc než v zaměstnání, třeba 500 tis. ročně: i přesto jste stále OSVČ vedlejší, zaměstnání či další podmínky pro OSVČ vedlejší jsou vždy „nadřazené“. Pak zdravotní a sociální pojištění vypočítáte zase těmi procenty a zálohy vyjdou dokonce vyšší než ty minimální, i když jste OSVČ vedlejší, ale to proto, že to odpovídá tomu výdělku. Vyšší by samozřejmě v takovém případě však byly i kdybyste byli OSVČ hlavní.

Co když se mi v podnikání nebude dařit

Jaký může být plán B pro případ, že se vám nedaří a ty měsíční minimální zálohy jsou pro vás neúnosné? Podnikání na živnost je v tomto směru, dá se říci, bezrizikové, živnost můžete totiž přerušit, případně i ukončit. Při přerušení živnosti pak samozřejmě nemůžete tu činnost provádět ani za ni fakturovat. Oba úkony provedete na živnostenském úřadě a na všech úřadech, kde jste se při zahájení živnosti přihlašovali, a to zdarma.

Po přerušení nebo zrušení nehradíte minimální zálohy. Pouze v případě, že nejste zaměstnáni a není za vás někde jinde odváděno zdravotní pojištění, musíte hradit minimální zdravotní jako OBZP (tzv. osoba bez zdanitelných příjmů; jde o nižší částku, než je minimální záloha pro OSVČ) – doporučuji osobní konzultaci na vaší zdravotní pojišťovně.

Pozor ale, když přerušíte (nebo ukončíte) v průběhu roku, tak za ten rok nezapomeňte podat do konce března následujícího roku daňové přiznání i přehledy.

Nejste na to sami, pomůže vám účetní

Moc mě těší, když můžu druhým pomoci zorientovat se na počátku té cesty k podnikání na volné noze. Pro ty z vás, kdo do toho chcete jít, nebo se aspoň seznámit s tím, co zahájení podnikání obnáší, jsem připravila ucelený návod ZDARMA pro začínající podnikatele – ZDE. 

Dozvíte se v něm:

• praktické informace, jak začít podnikat
• co udělat na začátku, když chcete začít podnikat
• jak vystavit svou první fakturu
• co jsou to daňové výdaje
• a další

Pokud byste se rádi zeptali na něco, co vám není úplně jasné, nebo se chcete dozvědět více o účetních službách, které poskytuji přímo já, neváhejte se se mnou spojit: ucetnijahodova@gmail.com.

Účetnictví lze dnes vést bez problémů odkudkoli, stejně jako poskytnout konzultaci. Pokud jste drobným podnikatelem, tzn. máte třeba okolo 250 položek za celý rok (počítá se každý „řádek“, tj. nejen přijaté/ vydané faktury, pokladní doklady, ale i řádky bankovního výpisu a řádky nepeněžních operací, např. odpisy) a nejste plátcem DPH, budete účetní potřebovat pravděpodobně jen 1x ročně.